Zášť, nenávist k Němcům, odevzdanost a smutek. Ti, kteří přežili nacistické hrůzy v osvětimských koncentračních táborech, by na tohle všechno měli bezvýhradné právo. Žádný z nich se však takovými emocemi strhnout nenechává.
Německá pietaNěmecko má historickou povinnost udržovat vzpomínku na vraždění, kterého se nacisté dopustili ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. I kvůli tomu je nepřijatelné, aby v ulicích zněla antisemitská hesla a Židé čelili útokům. Na vzpomínkovém shromáždění v Berlíně to u příležitosti 70. výročí osvobození tábora řekla německá kancléřka Angela Merkelová. "To, co se stalo, je pro nás Němce velká hanba. Protože to byli Němci, kdo zavinili smrt milionů lidí. Ať už to byli pachatelé, jejich společníci, nebo lidé, kteří před tím odvraceli zrak a o všem mlčeli," řekla Merkelová. Zdůraznila, že zločiny proti lidskosti, mezi něž provozování tábora v Osvětimi patří, jsou nepromlčitelné. Zdroj: ČTK |
O to větší váhu pak mají jejich slova, kterým však v mnoha případech nechybí ani řádná dávka ironického humoru. „Naposled jsem se cítil takhle důležitě, když jsem po útěku z tábora potkal kolonu amerických tanků,“ pobavil hned na úvod setkání s novináři David Wisnia.
Smích však přihlížející záhy přešel při popisu krutosti a bezmocnosti, které každý den prožívali vězni z koncentračních táborů. Úsměv vystřídaly zámlky při vzpomínání na to nejhorší. „Tahal jsem mrtvoly z příkopů, viděl jsem úplně všechno,“ vzpomínal Wisnia. K zážitkům z Birkenau se snaží příliš nevracet, někdy se však připomenou samy.
„Zrovna včera jsem měl po dlouhé době ošklivý sen. Jsem ubytovaný tady v Osvětimi a když jsem se v noci s hrůzou vzbudil, myslel jsem si, že jsem zpátky v Birkenau,“ popsal. Němcům prý podle svých slov nikdy neodpustí, a to jednoduše proto, že nemůže. „Nic jim totiž nevyčítám, takže nemám co odpouštět,“ řekl. Za činy jednotlivců podle něj nemohou být souzeny celé národy.
Holokaust nesmí být zapomenut, shodují se přeživší
Všichni přeživší se shodují v jednom – nejdůležitější je, aby se na hrůzy holokaustu nikdy nezapomnělo. „Snažíme se lidem, zejména těm, kteří holokaust popírají, říct, že se opravdu stal,“ vzkázala 84 letá Celina Biniazová, která spolu se svou rodinou skončila v táboře Plaszow, odkud ji posléze spolu s dalšími zachránil jeden z hrdinů holokaustu Oskar Schindler.
Spíše než poklidnou pietou tak byla pondělní část připomenutí 70. výročí osvobození Osvětimi apelem na to, aby se holokaust v budoucnu nikdy neopakoval. Pokud bude svět i nadále ovládat propaganda a násilí podporované ideologií, hrozba nového holokaustu s lidstvem vždy bude, myslí si přeživší. „Němci to dělali, protože jim vymyli mozky. Jak se mohli dozorci z táborů po válce vrátit domů ke svým rodinám? Jednoduše proto, že měli vymytý mozek. Nebyli jsme pro ně lidi,“ myslí si Wisnia.
Podle bývalých osvětimských vězňů je nyní vše na mladé generaci, aby nezapomněla. „Doufám, že i naše účast zde bude motivací pro mladé, aby naše vzpomínky v budoucnu předávali dále,“ věří 89letý Jacek Zielenewicz, který dokázal přežít Birkenau i Pochod smrti. Souhlasí s ním i Alina Dabrowska. Podle svých slov ví, že pamětníci Osvětimi už tu příliš dlouho nebudou, a i proto nyní musí udělat všechno proto, aby předali dál všechny své zkušenosti.
Wisnia si však myslí, že nedávná minulost ukázala, jak se lidstvo z holokaustu nepoučilo. Připomněl genocidy ve Rwandě, čistky v Bosně i aktuální růst protižidovských nálad. Varoval, že z nepochopení a falešné ideologie je pouhý krok k novodobému holokaustu.
V této souvislosti připomněl i počínání soudobého Ruska vedeného Vladimirem Putinem. Rusko podle Wisnii pouze šikanuje a plete si slušnost se slabostí. „Nejednejte s někým, kdo na vás útočí, raději ho hned zabijte,“ vyjádřil se k současné politické situaci. Jedním dechem a k pobavení novinářů dodal, že on sám je republikánem a ještě rok a půl bude muset žít pod vládou Baracka Obamy.
Několik desítek přeživších mimo setkání s novináři zavítalo také přímo do prostor tábora Auschwitz I. Byl mezi nimi i Ukrajinec Igor Malicki, který mezi ostatními vyčníval nejen svým rázným projevem, ale i ošacením. Po uličkách, ve kterých byl před 70 lety svědkem smrti stovek lidí, se v pondělí procházel v dobovém vězeňském oblečení.
Mše a pieta diplomatů
Připomenutí 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi vyvrcholí v úterý. Asi 300 přeživších nejprve v dopoledních hodinách položí věnce a zapálí svíčky u Zdi smrti v táboře Auschwitz I, následně pak absolvují mši svatou v osvětimském Centru dialogu a modlitby.
Pohled PolákůMnozí polští obyvatelé mají problém s tím, jak se o koncentračních táborech píše v zahraničí. Uráží je výraz "polské koncentrační tábory", čímž zahraniční média mají na mysli nacistické tábory v okupovaném Polsku, a sami proto důsledně rozlišují mezi Osvětimí, jako polským městem, a Auschwitz, jako bývalým táborem. |
Oficiální část piety se odehraje v odpoledních hodinách přímo v bývalém koncentračním táboře Auschwitz II – Birkenau. K přítomným promluví někteří bývalí vězni, spolu se členy zahraničních politických delegací pak přímo u památníku v Birkenau zapálí svíčky.
Zahraniční politické špičky budou zastupovat například prezidenti Polska, Francie, Německa nebo Ukrajiny. Za Českou republiku se pietní akce zúčastní premiér Bohuslav Sobotka a ministři Martin Stropnický, Michaela Marksová Tominová a Daniel Herman.
Pietu organizuje osvětimské muzeum. Oba vzpomínkové dny se soustředí zejména na přeživší vězně. Letošní výročí je totiž zřejmě jedno z posledních, kterého se ještě budou moci osobně zúčasnit.
